Oproti minulým dvěma demáčům se moravští Succubus na tomto CD ukazují po odchodu kytaristy Jendy v trošku jiném světle. Rozhodně mne překvapil značný posun v technickém provedení. Oproti švédské staré deathové škole, již si přizpůsobovali obrazu svému na předchozích nahrávkách, se Succubus posunuli k o něco melodičtějšímu, ale řekl bych i údernějšímu deathmetalu v dobrém instrumentálním provedení. V některých pasážích mi připomínají mé oblíbence, holanské Pleurisy. Troufám si říct, že na Limbo Succubus dozráli v sice stylově klasickou, ale velmi slušnou kapelu. Charakteristiku nové tvorby Succubus nabízí už samotný booklet, v němž se pod titulním obrázkem z díla klasika rytiny - Gustava Doré (na němž se prolamují nebesa a andělé padají do temnot /není to svržení Lucifera?/), skrývají koncertní fotky kapely. Momentky, na nichž má jeden z kytaristů (Vlasta) tričko Iron Maiden a druhý (Luďa) Deeds Of Flesh, působí zajímavě. Tenhle rozpor totiž dává Succubus sílu. Nemůžete si nepovšimnout klasického sólování, jímž je umně prošpikováno všech šest skladeb na Limbo. Pod tím stále mírně švédsky melodickým základem se skrývají oproti minulosti těžší a ne tak vyostřené riffy, podpořené pro recenzenta klasickým stylistickým klišé – totiž dobrou a navíc pestrou rytmikou. Ačkoli ta basa by mohla být pestřejší a sehnání dobrého basáka by Succubus prospělo. Na desce hraje basu Luďa. Je vidět, že Succubus na sobě po všech stránkách značně zapracovali a na Limbo tuto snahu navíc úspěšně zhodnotili a podpořili poměrně povedeným zvukem ze studia Šopa. I Radimův proměnlivý a už ne tolik ve výškách se pohybující vokál se zlepšil. Najdou se sice i hudebně poněkud hlušší místa, například pomalejší pasáže v trochu thrashovější čtvrté skladbě, ale celkově Limbo sedí překvapivě dobře pohromadě a má především nepopíratelný drive a chytlavost, ačkoli Succubus nejsou ani brutal, ani hrozně zlí... Radim se nevzdal svých fantasy pohádek, a tak se jeho murmurem a krákáním linou obrázky, z nichž jako nejklišovitější bych vybral pátý song My Axe Must Be Cursed. Booklet (tradičně) neobsahuje texty, a tak jenom doufám, že „Krypta nemrtvé princezny (že by inspirace Sapkovskim a jeho strigou?)“, „Studená milenka“ nebo „V lůnu přírody“ mají i adekvátní zpracování v angličtině. Jinak je totiž Limbo podle mne velkým posunem a Succubus mne tímhle dílkem velmi překvapili. Jsem zvědavý na jejich další dílko. Pokud budou pokračovat v podobě, kterou zachytili na Limbo, dočkáme se u nás konečně melodičtěji laděné, tradiční, ale především kvalitní deathmetalové kapely, netrpící ani US brutal trendy, ani přílišnými klišé... Těším se na to.